Ernst Mach

*18. 2. 1838   †19. 2. 1916

     Údaje o životě a díle Ernsta Macha, stručné i velmi obsáhlé, jsou v internetu k dispozici ve velkém výběru, stačí kliknout "Ernst Mach".  Na tomto místě uvedeme skutečnosti s vazbou na letošní Brněnské dny Ernsta Macha 2008, konkrétně na historii trojího osazování fasády Machova rodného domu. Jde o dosud jen málo známé údaje, převzaté z těchto dvou publikací:

Pocta Ernstu Machovi   [ Hommage to Ernst Mach ]. Eds. M. Černohorský, M. Fojtíková.
Brno, Odborná skupina Pedagogická fyzika Fyzikální vědecké sekce Jednoty čs. matematiků a fyziků 1988. 180 p.   Vydáno péčí brněnské pobočky JČSMF v roce 1988, s úspěšnou snahou o vyloučení možnosti zásahů cenzury, jako Pracovní materiály seminářů JČSMF v nákladu 800 výtisků a distribuováno i mimo okruh účastníků akcí konaných pod názvem Brněnské dny Ernsta Macha.

M. Černohorský: Dreimalige Anbringug der Ernst-Mach-Gedenktafel in Brünn-Chirlitz.
[ Triple mounting of the Ernst Mach memorial tablet in Brno-Chrlice ]
.
Würzburger medizinhistorische Mitteilungen 22 (2003) 345-371.   Podrobné vylíčení osudů pamětní desky Ernsta Macha na základě archivních a jiných písemných materiálů a údajů zjištěných osobním svědectvím pamětníků.

     Případ pamětní desky Ernsta Macha nezaujme jen samotnou unikátností její trojí instalace, ale především jako historicky varovný doklad peripetií, jimiž prošla střední Evropa ve dvacátém století.


Trojí instalace pamětní desky Ernsta Macha v Chrlicích 1938–1948–1988

     Na Machově rodném domě v Chrlicích byla při slavnosti 100. výročí jeho narození odhalena bronzová pamětní deska, dílo sochaře Karla Korschanna. Deska rozměrů 140 cm x 90 cm měla ve střední části Machův portrét, v levé český a v pravé německý text. Osudy této desky jsou zcela ojedinělé.

Pamětní deska Ernsta Macha
Pamětní deska Ernsta Macha (1938)

     Po slavnosti odhalení 14. února 1938 (čtyři týdny nato, 12. března, došlo k Anschlussu), zůstala pamětní deska na svém místě jen po krátkou dobu. Po okupaci Československa Hitlerem 15. března 1939 bylo v názvu "Elektrotechnický svaz československý" slovo "československý" zatřeno.   V roce 1943 byla deska při hromadném sběru barevných kovů pro válečný průmysl sejmuta, před roztavením však byla zachráněna, praděpodobně zásluhou Prof. Kühna, jednoho z řečníků při slavnosti jejího odhalení v roce 1938.

     Místa uložení desky v letech 1943–1947 se nepodařilo zjistit. Jisté je, že o ní věděli ti, z jejichž iniciativy došlo 16. 3. 1948 při schůzi Místního národního výboru v Chrlicích u bodu označeného stručně "Mach" k rozhodnutí, uvedeném v zápisu těmito dvěma větami: "Jednalo se o znovuzavěšení pamětní desky Arnošta Macha na ústav slepců. Provedení bylo dáno kulturní komisi."   Podrobnosti o "znovuzavěšení" se nepodařilo zjistit. Avšak už v roce 1950 byla deska opět odstraněna, tentokrát z politických důvodů. Stalo se tak utajeně jedné noci, pravděpodobně noci z 11. na 12. února 1950, protože z vedení obce bylo Památkovému úřadu oznámeno, že v sobotu 12. února 1950 biskupský kamenný erbovní znak, umístěný nad vraty bývalého biskupského zámku, spadl a rozbil se na několik kusů.   (Ve skutečnosti byl znak, symbol někdejší vrchnosti, údajně záměrně odstraněn na příkaz samotného pisatele oznámení. Na rozdíl od hlášení o "spadlém" erbovním znaku se o zmizení, resp. odstranění pamětní desky z fasády památkově chráněného zámku v archivu Památkového úřadu žádné hlášení nenachází.)   Deska byla tehdy dána do obecni knihovny v sousedním stavení a tam po nějakou dobu stála za skříní, než byla přesunuta do podzemních prostor v bezprostřední blízkosti Machova rodného domu.

     Chrlické podzemní prostory byly jak dělané pro klukovské "akce", a tak se stalo i to, že byl z desky celotýdenním úsilím pilkou na kov upilován horní pravý roh velikosti asi 40 cm x 30 cm a dán do místní sběrny, kde si chlapci vyslechli ponaučení, že další kus už by převzat nebyl. Deska skončila v roce 1965 v blízké slévárně, kde byla roztavena, jak tomu nasvědčuje řada indicií, včetně zvlášť věrohodného vyjádření dobrého znalce chrlického dění.

     Blížící se 150. výročí Machova narození obnovilo v osmdesátých letech zájem o desku. Pátrání po desce, samozřejmě neúspěšné, se tehdy nezdálo nesmyslné – nebyly známy její osudy v rozsahu, zjištěném později.   Z iniciativy brněnské pobočky Jednoty československých matematiků a fyziků byla proto pořízena jednoduchá žulová deska. Veškeré náklady spojené s jejím návrhem, výrobou a instalací, nedosáhly osmi tisíc korun.   K jejímu odhalení došlo 14. května 1988 v rámci Brněnských dnů Ernsta Macha: Po dlouhé době anonymity byl tak Machův rodný dům opět osazen pamětní deskou. Zrodila se v době necelých dvou měsíců v krocích, popsaných ve zmíněné Poctě Ernstu Machovi, na s. 49-51, s obrazovým doprovodem na s. 52-53.

Nová, kamenná deska

     Na výroční členské schůzi brněnské pobočky Jednoty čs. matematiků a fyziků, konané v aule Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně (tehdejší název Masarykovy univerzity) v Brně dne 28. ledna 1988, bylo vzpomenuto nejen 75 let trvání pobočky, ale i Ernsta Macha přednáškou J. Komrsky "Ernst Mach – 150 let od narození".   (Její upravená verze je na s. 15-29.)   Nejvhodnějším příspěvkem brněnské pobočky JČSMF k Machovu jubilejnímu roku z hlediska regionálního i mezinárodního se jevilo osazení Machova rodného domu pamětní deskou. První formální krok byl učiněn po předběžných informacích u řady pracovníků, pozdějších častých konzultantů a trvalých partnerů v jednáních, na Národním výboru města Brna, Obvodním národním výboru Brno IV a ve výrobním družstvu Kamena Brno.   Příslušný bod zápisu z výborové schůze brněnské pobočky JČSMF ze dne 2. března 1988 zní:

"6. Pamětní deska Ernsta Macha
Výbor brněnské pobočky JČSMF pověřuje svého předsedu k jednání s předsedou Jednoty, aby péčí Jednoty byla umístěna na rodném domě Ernsta Macha pamětní deska s textem

V tomto domě se narodil
ERNST MACH
fyzik a filozof
18. 2. 1838 – 19. 2. 1916

     Vedení Jednoty námět projednalo s výsledkem patrným ze zápisu ze schůze předsednictva hlavního výboru JČSMF, konané dne 8. 3. 1988 :

"5. Zpráva ideologické komise
Rozmnoženou písemnou zprávu předložil a komentoval M. Černohorský. PHV JČSMF vzalo bez připomínek zprávu na vědomí a souhlasilo s umístěním žulové pamětní desky na rodném domě Ernsta Macha v Chrlicích, jejíž text bude ještě doplněn o údaje související se zřízením desky (JČSMF, rok 1988).   Nejvhodnější způsob jejího odhalení projednají v přípravném výboru konference o Ernstu Machovi jeho členové I. Úlehla a I. Štoll."

     9. března informovala brněnská pobočka Městský ústav sociálních služeb, správce objektu, že 14. května 1988 má být na průčelí domu odhalena pamětní deska Ernsta Macha.

     11. března byla objednána deska u výrobního družstva Kamena Brno a téhož dne byla objednávka potvrzena.

     15. března MÚSS sděluje, že není námitek proti umístění desky za předpokladu, že pobočka JČSMF zajistí splnění předpisů pro realizaci výtvarných děl v architektuře podle pokynů odboru kultury Národního výboru města Brna a že ponese veškeré náklady.

     17. března se pobočka obrací na rozhodující instituci, odbor kultury NVmB. Odpověď datovaná 18. března 1988 zní:

"Vážení soudruzi, obrátili jste se na nás se žádostí o informaci ve věci realizace pamětní desky Ernsta Macha v Brně. Odbor kultury souhlasí se záměrem realizace i s předloženým textem pro pamětní desku.   Požaduje, aby návrh grafické úpravy a její architektonické začlenění bylo projednáno a odsouhlaseno v odborné komisi Díla, podniku ČFVU."

     23. března žádá pobočka Dílo o sdělení citací zákonných ustanovení, kterými jsou dány povinnosti investora při styku s Dílem. Dílo podává informaci 29. března.

     11. dubna byly předchozí kroky a další postup stvrzeny při konzultaci na samostatném oddělení legislativním a právním ministerstva kultury v Praze, včetně možnosti použití portrétu původní desky, bude-li nalezena.

     13. dubna žádá pobočka Dílo o komisionelní projednání odborného pojetí a grafického znázornění pamětní desky Ernsta Macha.

     19. dubna byly výrobní podklady Kameny i podklady připravené pobočkou pro realizaci pamětní desky předloženy a komentovány zástupci investora, tj. JČSMF, pobočky Brno, v zasedání Umělecké komise Díla-ČFVU v Brně.   (Tato, stejně jako všechna ostatní jednání za brněnskou pobočku JČSMF jako investora vedli M. Černohorský a M. Fojtíková.)   Zápis č. 7/88 ze dne 19. 4. 1988/Ve/Vl uvádí pod č. 38:

"Jednota čs. matematiků a fyziků Brno, doc. Černohorský
Na základě požadavku uvedené organizace byla UK seznámena se situací ohledně umístění pamětní desky na objektu v Brně-Chrlicích. UK nemá námitek, aby byla provedena realizace s osazením uvedené pamětní desky. Jako připomínku UK uvádí možnost uvážení řešení desky vertikálně.
UK:   Brož, Blažek, Crhonek, Hartingerová, Chleborád, Chmelař, Kobosil, Konečný, Makovský, Marek, Moráň,
        Navrátil, Netík, Pavézka, Růžičková, Svítil, Vlček."

     20. dubna byl projednán s pracovníky Kameny typ a rozložení písma,

     26. dubna proveden náhled a korektury zakresleného písma a dáno "imprimatur" pro práci s dlátem,

     2. května prohlédnuta v dílně hotová deska.

     3. května byla deska instalována na průčelí domu a zahalena,

     14. května se konala slavnost odhalení.

     Instalací desky se zakončila dvouměsíční součinnost Jednoty se schvalovacími institucemi a výrobním závodem s výsledkem, který umožnil završit brněnské dny Ernsta Macha, připravené na 13. a 14. května 1988, slavností odhalení pamětní desky.

Pamětní deska Ernsta Macha
Pamětní deska Ernsta Macha (1988)

     V letošním roce 170. výročí Machova narození a 20. výročí odhalení pamětní desky z roku 1988 doplní tuto desku na fasádě Machova rodného domu jeho reliéf, dílo sochaře Jiřího Sobotky, aby byl spolu s ní připomenutím nejen životního díla světově proslulého chrlického rodáka, ale i podnětem k hlubšímu zamyšlení nad osudovými příčinami kuriózní historie jeho pamětní desky z roku 1938.

     Stále ještě nelze zcela vyloučit, že se sádrový model Korschannova díla z roku 1938 přece jen zachoval. Pokud by se objevil, jistě by se z něho odlila zase bronzová pamětní deska v její historické podobě s  Machovým portrétem a pro původní Machův portrét by se tak naplnilo Goethovo, resp. Mefistofelovo "Musíš to říct třikrát" (Faust I, verš 1531).